|
|
Vedení a řízení spolupracovníků ve stavebním podniku
Kráčmarová, Martina ; Malá, Stanislava (oponent) ; Linkeschová, Dana (vedoucí práce)
Abstrakt Předmětem bakalářské práce je „Vedení a řízení spolupracovníků ve stavebním podniku“. V teoretické části je stručně popsán pojem managementu, managementu ve stavebnictví, vedení a řízení pracovníků, zejména z hlediska jejich komunikace, naslouchání, synergie, s tímto spojené týmové práce Zabývala jsem se zde i charakterem manažera, jako důležitou součástí řídící práce, která se promítá do všech jeho činností. V empirické části je, vedle pracovních hypotéz, využita forma dotazníku k dané problematice celého empirického šetření a jeho vyhodnocení. V závěrech a doporučeních najdeme trendy a zkušenosti, které z výzkumu vyplynuly, jako inspiraci pro praxi stavebního podniku.
|
|
|
Empatie
Demková, Tereza ; Kosziba,, Klaudia (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Vybrala jsem si pro svojí praktickou bakalářskou práci téma empatie. Jelikož tato vlastnost může rozkrývat nejen moje rodinné problémy, se kterými se setkávám v dnešní době. Vysoká rozvodovost manželských párů a neochotné přijímání zodpovědnosti za své děti, jsou problémy, které jsou obecně známé. Mám však opakovanou zkušenost s tím, že obecně známým věcem se málokdy věnuje osobní zájem. Má práce se skládá ze třech obrazů, namalovaných olejovými barvami na plátně, které nejsou natažené na rámy. Jsou adjustované, jako fotografie či kresby. Jedná se o autoportréty vycházejících z mých zkušeností s psychoterapií a mého rodinného zázemí. Zvolená instalace těchto tří obrazů, by měla evokovat pohled do nitra člověka spíše v lékařském slova smyslu. Domnívám se, že malby i instalace obrazů, můžou dobře fungovat pro kladení si otázek okolo rodiny, empatie a vizuálního umění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hluboké čtení ve výuce literatury na gymnáziu
Kaizrová, Kristýna ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou literatury na gymnáziu zaměřenou na hluboké čtení. Teoretická část obsahuje bližší vymezení pojmu hluboké čtení, hledá jeho místo ve výuce literatury a vazby se čtenářskou gramotností a empatií. Cílem práce bylo připravit a odučit na gymnáziu několik vyučovacích hodin, během kterých žáci budou mít prostor pro hluboké čtení. Východiskem práce je kniha Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě od Maryanne Wolfové, ve které je hluboké čtení popsáno jako způsob, jak v dnešní době čelit úbytku empatie, což je dle jejího názoru jedním z velkých problémů současné společnosti. Práce hledá odpověď na otázku, jak koncipovat výuku literatury na gymnáziu, která je zaměřená na hluboké čtení.
|
|
|
Možnosti empatie k postavám v rámci recepce povídek Jana Balabána
Klečka, Petr ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtenářskou empatií k literárním postavám v povídkách Jana Balabána, konkrétně se zaměřuje na prostředky výstavby textu, které tuto empatii umožňují. V teoretické části práce jsou nejprve definovány subjekty empatické reakce - literární postava a čtenář. Následně je definován i empatický proces. V praktické části jsou poté analyzovány tři povídky z různých povídkových souborů Jana Balabána, a to proto, že dílčí zkoumání bakalářské práce je zaměřeno na proměnu prostředků výstavby textu klíčových pro vyvolání empatické reakce v kontextu Balabánovy tvorby. Samotné analýzy jsou strukturované do jednotlivých rovin - literární postavy, vypravěče, příběhu, časoprostoru a jazyka. Z provedených analýz pak vyplývá, že empatická reakce u čtenáře je u prvních dvou povídek vyvolána obdobným způsobem, především díky stírání rozdílů mezi pásmem vypravěče a pásmem postavy, což evokuje podobnost s interpersonální interakcí, dále také díky místům nedourčenosti, která mají za následek vyvolání takzvaných vnějších inferencí. Třetí povídka je popisnější, pocity postavy jsou zachyceny explicitněji, nedochází ke stírání rozdílů mezi zmíněnými pásmy, ale stále jsou zde patrné podobné prostředky sloužící k vyvolání empatie u čtenáře jako v povídkách předchozích. Jedná se především o zachycení...
|
|
|
Empatie u pacientů s úzkostnými poruchami - pilotní studie zachycení změny během psychoterapeutického pobytu
Linhart, David ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Křížová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce vznikla v rámci výzkumného projektu Mgr. Ing. Sofia Diondet, který je podkladem dalších dvou diplomových prací Bc. Nikoly Hanušové a Bc. Michaely Škrábové. Práce se zabývala empatií u pacientů s úzkostnými poruchami a jejím hlavním cílem bylo zachycení změny empatie u této populace po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu. Práce měla několik sekundárních cílů: ověřit nižší úroveň empatického fungování u úzkostných pacientů a existenci pozitivního vztahu sebeposouzené s rozhovorem hodnocenou empatií; dále zjistit, zda existuje vztah mezi empatií a úzkostnými symptomy. K tomuto účelu byly vytvořeny dva soubory; výzkumný (N = 50) sestávající z pacientů s úzkostnými poruchami a kontrolní (N = 19) tvořený dobrovolníky ze zdravé populace z nichž 12 dokončilo obě vyšetření. Před a po 7týdenním psychoterapeutickém pobytu byly získány skóry empatického fungování na základě rozhovoru STiP-5.1 a dotazníku LPFS-BF 2.0 a dále byly administrovány dotazníky úzkosti a empatie od Becka. K analýze dat byl využit neparametrický Wilcoxon a Mann-Whitney test, neparametrická ANOVA (Kruskal-Wallis) a neparametrický Spearmanův korelační koeficient. V celkovém skóru empatie i ve všech facetách STiP-5.1 došlo ke zlepšení empatického fungování (snížení skóru) po psychoterapeutickém pobytu ve výzkumném...
|
|
|
Poslání, povolání, služba a jejich místo v ošetřovatelství
JEHLÍKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce je věnována vymezení pojmů poslání, povolání a služba. Hledání spojitosti mezi nimi a ošetřovatelstvím. V teoretické části jsme se věnovali vymezení významu hledaných pojmů a nalezení pojmů v historických i současných literárních pramenech. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření za pomoci polostrukturovaných rozhovorů se 6 studenty středních zdravotnických škol oboru praktická sestra, 5 studenty vysoké školy oboru všeobecná sestra, všeobecnými sestrami, které byly rozděleny na dvě skupiny: všeobecné sestry, které vystudovaly střední zdravotnickou školu do roku 2004 a všeobecné sestry, které vystudovaly střední zdravotnickou školu jako zdravotničtí asistenti. Poslední oslovené byly členkami Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, co si pod pojmem poslání, povolání a služba představují sestry. Jak se v dnešním ošetřovatelství projevují a jak moc jsou v současném ošetřovatelství aktuální. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností všeobecných sester a studentů a reflektují jejich pohledy na hledané pojmy poslání, povolání a služby. Z empirického šetření vyplývá, že všeobecné sestry i studenti mají představu o tom, jaký význam mají pojmy poslání, povolání a služba. Nejvíce se v popisu hledaných pojmů různí výpovědi od členek Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Všeobecné sestry se odkloňují od povolání, jak ho definovala Florence Nightingaleová, ale stále přisuzují sestrám stejné ctnosti, které si představovala. Hledané pojmy: poslání, povolání a služba se v dnešním ošetřovatelství vyskytují minimálně ve slova smyslu, kterým se zde zabýváme a působí spíše archaickým dojmem. Namísto nich se v dnešním ošetřovatelství používají slova jako empatie a soucit, který všeobecné sestry a studenti přisuzují jako vlastnosti ideální všeobecné sestře. Všeobecné sestry a studenti se shodují v tom, že hledané pojmy v dnešním ošetřovatelství zanikají, ale přesto vnímají, že by měla považovat všeobecná sestra svojí profesi jako poslání a svoji současnou nebo budoucí profesi berou jako poslání vyjma 3 informantů.
|
|
|
Prosociální chování sociálních pracovníků
VRBOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá prosociálním chování sociálních pracovníků. Je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola teoreticky vymezuje prosociální chování. Věnuje se teoriím prosociálního chování, jeho formám a jeho motivaci. Druhá kapitola je zaměřena na prosociální chování v sociální práci, které dává do souvislostí s osobností sociálního pracovníka. Ve třetí kapitole se práce věnuje specifikům sociální práce s cizinci. V poslední kapitole je představeno výzkumné šetření, které probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů, a jehož cílem bylo zjistit, v jakých aspektech sociální práce s cizinci se u vybraných sociálních pracovníků projevují prvky prosociálního chování.
|
|
|
Přístup vychovatelů z dětského domova k dětem
BEZROUK, Antonín
Cílem bakalářské práce je zjistit míru poskytovaného zázemí a citové péče dětem v dětském domově. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce popisuje úlohu vychovatele a požadavky na nutnost empatie a aktivního naslouchání. Následně empirická část na základě polostrukturovaných rozhovorů popisuje skutečný stav a míru komunikace. Jádrem je tedy vhled do každodenní práce vychovatele. Z empirické části vyplývá fakt, že i přes narůstající administrativní zátěž a další činnosti je míra vstřícnosti, empatie a aktivního naslouchání nedotknutelná. Čas věnovaný dětem není na úkor dalších činností a péče je limitována jen časovými možnostmi v rámci dne.
|
host ::
RSS.